Auto Moto Revue
11. 2. 2006 - 12:35

stránky pořadu

____________________________________________________

Houstne, žádný problém

(11. 2. 2006)

Jestli se kosmonauti rozhodnou zase někdy sednout na Měsíc, tak by se tam klidně mohli pohybovat na čtyřkolkách. My jsme je totiž zkoušeli zrovínka na takové měsíční krajině, která vznikla navážkou mnoha kubíků hlíny, co někomu překážely.

A už předem přiznáváme, že tenhle terén čtyřkolkám náramně svědčil. A abyste věděli, s kým máte tu čest, tak vám představujeme Polarisy Sportsman 500 a 800. Čísla samozřejmě udávají objem motoru a je třeba dodat, že už půl litr je pěkný tahoun, který jde hezky odspodu. Výkon 25 kilowattů rozpohybuje čtyřkolku na silnici bez problémů na 80 kilometrů v hodině a s vypětím dokonce na 90 km/h. Srdcem osmistovky je dvouválec s označením Liberty TM800 se vstřikováním paliva a výkonem 39 kilowattů, ve srozumitelnější řeči 53 koně. To není na osmistovku nic oslnivého, ale u čtyřkolky se vám hodí hlavně krouťák, a taky dlouhá životnost. Dost řečí, protože tyto stroje nejsou na výstavu, ale na ježdění. 

Díky předním McPhersonům je jízda příjemně komfortní a připadáte si skoro jako kdybyste jeli na vzduchovém polštáři. O nerovnostech ani nevíte, takže vás jen máloco donutí stoupnout si do stupaček. Tedy samozřejmě pokud se vám nezvedne hladina. Tlumiče jsou plynokapalinové a fungují tak, že se nemusíte bát ani skoků. Pohodlné nastavení podvozku vám dovolí strávit v sedle den v kuse, bez toho abyste večer museli hledat fyzioterapeuta. Díky vyšší hmotnosti jsou čtyřkolky stabilní jako ruský tank. Ovšem hmotnost přestane být výhodou při prvním zapadnutí, kdy přes 300 kilogramů těžkou čtyřkolku asi sami nevytáhnete. Bez navijáku vám nezbude nic jiného než sehnat med a jít poprosit medvěda. Mnohem snadněji to jde na Měsíci, stačí zvednout telefon a zavolat do Houstonu, že máte problém. Ale zpět k samotným strojům. 

Osmistovka se v základu dodává na litých kolech, které v těžkém terénu zničíte během chvíle a tak je lepší si už v obchodu říct, aby vám stroj přezuli na plecháče. Díky síle motoru je dvouválec vynikající na práci, tudíž s ním odtáhnete znatelně víc než s pětistovkou. Rozdíl najdeme i v samotné jízdě. Když u půl litru v zatáčce přidáte, zadek se snadno utrhne, a zákrutu projedete pěkně bokem. S dvouválcem je to jinak. Masivní krouťák má snahu nadlehčit předek a místo smyku tak zvíte něco o nedotáčivosti. Mohutný zátah je také znát, když připojíte přední náhon. Řízení dost ztuhne a v zatáčkách musíte mašinu přeprat. Tedy, ne že by šlo o boj na život a na smrt, ale nějakou fyzickou sílu vydat musíte, jinak prostě jedete stále rovně.

V terénu se ukáže, jak moc si někdo lámal hlavu s praktickým ochranným rámem i samotnými plasty. Když se převrátíte, nic nepraskne, a ještě odolnější proti škrábancům jsou verze s kamufláží. Pravda, jsou sice dražší, ale všechny stopy po setkání s lesní flórou lehce rozleštíte, a váš stroj bude pořád vypadat, jako byste jej právě vytáhli z krabice.